:: www.prop.sk
:: www.protiprudu.info
CITÁTY
 

Benjamin Freedman: Ježíš nebyl žid, ale Judejec

13.05.2010

 

 

Výňatek z dlouhého dopisu Benjamina Freedmana Davidu Goldsteinovi, LL.D., datovaného 10. října 1954. Freedman (1890-1984) byl součástí amerických vnitřních sionistických kruhů, ale, jako Goldstein, konvertoval ke křesťanství. Celý dopis se objevil v brožuře nazvané „Fakta jsou fakta“.

(výňatky Henry Makow)

Vyjádřením křesťanského kléru, které křesťany dezorientuje nejvíce, je neustále opakované pronášení, že „Ježíš byl žid“. … Tato dezinterpretace a pokroucení nezpochybnitelného historického faktu je pronášena křesťanským klérem při sebemenší příležitosti…
      
Ježíš Kristus nebyl tak zvaný či samozvaný „žid“. Během svého života byl Ježíš svým současníkům známý jako „Judejec“ a ne jako „žid“, a Ježíš sám o sobě mluvil jako o „Judejci“ a ne jako o „židovi“.
    
Až na několik jeho následovníků v té době v Judeji, všichni ostatní Judejci Ježíšem opovrhovali a nenáviděli jeho učení a věci, které představoval.
    
V době ukřižování Ježíše byl Pilát Pontský správcem Judeji za Římskou říši. Co se jeho týkalo oficiálně nebo osobně, byli obyvatelé Judeji „Judejci“ a ne tak zvaní „židé“, jak byli stylizování od 18. století. V době Piláta Pontského neexistovala v Judeji žádná náboženská, rasová nebo národnostní skupina známá jako „židé“, ani neexistovala před touto dobou žádná takto identifikovaná skupina nikde jinde na světě.
    
Pilát Pontský se jako správce Říše římské jen málo zajímal, oficiálně nebo osobně, o širokou paletu náboženských uctívání, praktikovaných tehdy v Judeji. Tyto formy náboženského uctívání byly různé, od uctívání falu a dalších forem modlářství až po objevující se spirituální filosofii věčného, všemocného a neviditelného božstva, vynořující se koncept Jahveho (Jehovy), který předcházel Abrahamovu bibli přibližně o 2000 let. …
              
Jak jsem vysvětlil, když bylo slovo „žid“ poprvé zavedeno do angličtiny v 18. století, jeho jediným významem, závěrem a označením bylo „Judejec“. Nicméně během 18. 19. a 20. století dobře organizovaná a dobře financovaná mezinárodní „nátlaková skupina“ vytvořila mezi anglicky mluvícími lidmi světa tak zvaný „sekundární význam“ slova „žid“. Tento tak zvaný „sekundární význam“ slova „žid“ nemá jakýkoliv vztah k původnímu významu slova „žid“ z 18. století. Je to dezinterpretace.
    
… Nejvyšší soud Spojených států „sekundární význam“ slova uznal. Nejvyšší soud v zemi ustavil jako základní zákon, že „sekundární významy“ mohou získat prioritní práva na používání jakéhokoliv slova ze slovníku. Dobře naplánovaná a dobře financovaná celosvětová publicita prostřednictvím všech dostupných médií, prováděná dobře organizovanými skupinami tak zvaných či samozvaných „židů“, trvající tři století, vytvořila pro slovo „žid“ „sekundární význam“, který zcela „vymazal“ původní a správný význam slova „žid“. O tom nelze mít pochyb.
    
V celém anglicky mluvícím světě dnes neexistuje jediný člověk, který považuje „žid“ za „Judejec“ v doslovném smyslu slova. Tento význam byl v 18. století správným a jediným. Všeobecně přijímaný „sekundární význam“ slova „žid“ se dnes, prakticky bez výjimek, skládá ze čtyř téměř univerzálně přijímaných teorií. Tyto čtyři teorie znamenají, že tak zvaní či samozvaní „židé“ jsou (1) lidmi, kteří dnes vyznávají formu náboženského uctívání známou jako „judaismus“, (2) lidé, kteří tvrdí, že přísluší k rasové skupině spojené se starodávnými Semity, (3) lidé, kteří jsou přímými potomky starobylého národa, který žil v Palestině v biblické době, (4) lidé požehnaní záměrným plánem s jistými nadřazenými kulturními charakteristikami, které jsou upírány ostatním rasovým, náboženským nebo národnostním skupinám, které jsou všechny házeny do jednoho pytle.
    
Současný všeobecně přijímaný „sekundární význam“ slova „žid“ je od základu zodpovědný za zmatek v myslích křesťanů, co se týká základních principů křesťanské víry. Je dnes pravděpodobně z převážné části zodpovědný za oslabení zbožnosti bezpočtu křesťanů ve vztahu ke křesťanské víře. Důsledky, implikace a dvojsmyslnost slova „žid“ jsou dnes, pro naprostou většinu inteligentních a informovaných křesťanů, rozporuplné a jsou v naprostém protikladu s nezpochybnitelným historickým faktem. Křesťané, kteří již nemohou být nadále ohlupováni, pochybují o křesťanském kléru, který neustále opakuje a opakuje a opakuje, do nekonečna, svoji oblíbenou písničku, že „Ježíš byl žid“. V podstatě se to nyní blíží psychóze.
    
Bezpočet křesťanů dnes ví, že jim byl křesťanským klérem ohledně toho, že „Ježíš byl žid“, „vymyt mozek“.
    
Bezpočet inteligentních a informovaných křesťanů již nadále neakceptuje nezpochybňovaná tvrzení křesťanského kléru, že Ježíš byl za svého života členem skupiny v Judeji, která tehdy praktikovala náboženskou formu uctívání, které je dnes nazýváno „judaismus“, nebo že byl Ježíš za svého zdejšího pozemského života členem rasové skupiny, která dnes obsahuje převážnou většinu tak zvaných či samozvaných „židů“ na světě, či spíše že tak zvaní či samozvaní „židé“ po celém světě jsou dnes potomky národa v Judeji, ke kterému Ježíš během svého pozemského života zde na Zemi patřil, nebo že kulturní charakteristika tak zvaných či samozvaných „židů“ po celém světě dnes odpovídá kulturní charakteristice Ježíše během jeho života zde na Zemi a jeho učení, přičemž on byl zde na Zemi jen na krátkém pobytu. Křesťané již nebudou nadále věřit, že rasa, náboženství, národnost a kultura Ježíše, a rasa, náboženství, národnost a kultura tak zvaných či samozvaných dnešních „židů“ nebo jejich předků mají společný původ nebo charakter.

Nelibost křesťanů je hrozivější, než jak křesťanský klér tuší. Za existujících podmínek křesťanský klér zjistí, že ignorance není požehnání, ani moudrost není hloupost. Křesťané se dnes všude snaží zjistit a nalézt autentické vztahy mezi tak zvanými či samozvanými „židy“ po celém světě a „Judejci“, kteří obývali „Judeu“ před, během a po době Ježíše. Křesťané nyní trvají na tom, aby jim křesťanský klér říkal popravdě o rasovém, náboženském, národnostním a kulturním pozadí tak zvaných či samozvaných „židů“ po celém světě a o základu, podle nějž toto pozadí spojují s rasovým, náboženským, národnostním a kulturním pozadím Ježíše za jeho života v Judeji. Inteligentní a informovaní křesťané jsou ve vztahu s tímto explodujícím mýtem ve střehu, mýtem, že tak zvaní či samozvaní „židé“ po celém světě jsou dnes přímými potomky „Judejců“, mezi kterými Ježíš žil během svého života na Zemi.
     
Křesťané jsou si stále více vědomi, každým dnem, všech ekonomických a politických výhod plynoucích tak zvaným či samozvaným „židům“ coby přímý důsledek jejich úspěchu v přimění křesťanů uvěřit, že „Ježíš byl žid“ v rámci „sekundárního významu“, který vytvořili pro slovo „žid“ z 18. století. Tak zvaní či samozvaní „židé“ na celém světě se dnes křesťanům prezentují jako „židé“ pouze v „sekundárním významu“ slova „žid“. Snaží se tím dokázat svoji spřízněnost s Ježíšem. Tuto fikci křesťanům zdůrazňují nepřetržitě. Tato pohádka rychle bledne a ztrácí svoji předešlou moc nad představami křesťanů.
    
Prohlašování, že „Ježíš byl žid“ v tom smyslu, že během svého života vyznával a praktikoval náboženské uctívání známé a praktikované pod moderním názvem „judaismus“ je nepravda a fikce té nejbezbožnější povahy.

Pokud by být tak zvaným či samozvaným „židem“ bylo tehdy a dnes pro praktikování „judaismu“ požadavkem, pak Ježíš zcela jistě nebyl tak zvaný „žid“. Ježíš odmítal a odsuzoval formu náboženského uctívání praktikovanou v Judeji za jeho života, která je dnes známá a praktikována pod svým novým názvem „judaismus“. Tato náboženská víra byla tehdy známá jako „farizejismus“. Křesťanský klér to ve svých dnech teologických seminářů zjistil, ale nikdy se nepokusili to objasnit křesťanům.

 


 Zdroj
translation OSUD.cz 2009

 

© 2003 - 2009 www. prop. sk | Materiály z tejto stránky je možné kopírovať len s uvedením odkazu na túto stránku | When reproducing our materials in whole or in part, reference to prop.sk must be made.|