:: www.prop.sk
:: www.protiprudu.info
CITÁTY
 

Erotoman Jan Hus: 118 milenek, to by šlo

28.08.2010
www.prop.sk
www.protiprudu.info

 


Většina národních buditelů a revolucionářů si protiřečila. Něco jiného říkali a něco jiného dělali. Mezi teorií a praxí zela nepřeklenutelná propast. Náboženský reformátor Jan Hus byl jakýmsi „králem protikladů“. Začněme zajímavým citátem zvysílání Český rozhlas 2, Praha, konkrétně z pořadu „Toulky českou minulostí“ ze 27. března 2005:
„V roce 1414 přesídlil mistr Jan Hus z Kozího Hrádku do Sezimova Ústí. Jeho hostitelka, Anna z Mochova, by ho ráda ve svémdomě uvítala již dřív, ale byly tu výhrady. Ty výhrady měl pan manžel. Jan Starší z Ústí a Kamenice ... Problém vyřešila až smrt
Annina muže. Mistr Jan Hus se netěšil náklonnosti pouze této příznivkyně. Hlásily se k němu i četné další manželky jeho urozenýchochránců! Najdeme mezi nimi ženu královského mincmistra Petra Zmrzlíka ze Svojšína, paní Annu z Frimburka a také manželky
Jindřicha Škopka z Dubé, Jana z Chlumu, Jindřicha Lefla z Lažan a další. Některé vznešené dámy projevovaly náklonnostbetlémskému kazateli navzdory svým jinak smýšlejícím anebo dočista netečným manželům. To byl případ Elišky z Kravař, což byla choť Jindřicha z Rožmberka, a koneckonců i české královny Žofie ... Příkladem jim šla Anežka, dcera Tomáše ze Štítného, zmínku si však zaslouží i Petra z Říčan, Markéta z Peruce a vdova po Kunátu Kapléřovi ze Sulevic, Kateřina. Ta ve svém domě na Hradčanském náměstí založila ,útulek‘ pro dvanáct vdov a panen ...“

Náš věhlasný buditel a mravokárce, nekompromisní bojovník proti „hříchům“ katolické církve sice souložil v Betlémské kapli manželku krále Václava IV. Žofii, ale, jak uvádí historik František Šmahel, nepohrdl ani prostou děvečkou z „Útulku vdov a panen“.
Takže určité sociální revoluční cítění mu nelze upřít. V oblasti dámské dělohy nečinil žádných třídních rozdílů!

Sečteme-li veškeré urozené dámy a připočteme-li k tomu ještě oněch dvanáct žen v domě Kateřiny ze Sulevic (patrně tajný nevěstinec pro církevní hodnostáře), pod krycím názvem „Útulek vdov a panen“, dospějeme k počtu čtyřiadvacet. Náš rektor pražské univerzity, horlivý „skromný kazatel“ a neúnavný kritik „církevních neřestí“ disponoval celkem 24 souložnicemi, převážně vdanými manželkami z nejvyšších společenských tříd.

Tak jako u všech revolucionářů v dějinách lidstva i u něho dochází k rozporu mezi ideologií a praktickým životem všedního dne, plném protikladů a přetvářky. Lidská slabost vítězí nad revoluční myšlenkou. Ďábel vytlačuje Boha a křiví lidstvu páteř. To ovšem za
předpokladu, že k tomu lidstvo nechá dojít! V jednom dopise ze dne 16. 6. 1415 se zmiňuje o jakýchsi ženách v Betlémské kapli, Petře, Důře, Kateřině zvané Hus, paní na Zderaze a vdově Kateřině Ježkové. S poslední z nich žil také na Kozím Hrádku v době, kdy měl současně poměr s Annou z Mochova.

Náš „zbožný kazatel“ a reformátor patrně rád holdoval i gruppensexu — neboli orgiím. Sečteme-li další milenky, vyjde nám počet 28 souložnic. Já osobně coby politolog a historik jsem přes veškerou badatelskou snahu více objektů v letech 1403–1415 neodhalil. To v žádném případě nesnižuje duchovní odkaz Jana Husa, jeho Postily a dalších známých děl. Měl extrémní úspěchy u žen a legendární Giacomo Casanova je proti němu úplným neškodným začátečníkem!

Německý filolog prof. Dr. Ortwin Kuhn z Hamburku pochybuje o charakteru Jana Husa a odhaduje počet jeho sexuálních objektů na minimálně čtyřnásobek. Podezírá ho z práva „první noci“, které prý praktikoval celé roky při svatbách na Táborsku. Dochází k číslu
118 a z toho dedukuje okolo 4500 pohlavních styků v letech 1403–1415. Přitom cituje Františka Palackého: „Tu jsa vyjížděl do městeček, do vsí kázat, a zvláště kde zvěděl posvícení neb sňatek, tam jel.“

Prof. Dr. Kuhn vyvozuje z citátu Palackého jednoznačný závěr: „Byl vyžírkou a ,kriticky‘ působil nejraději tam, kde si mohl zadarmo naplnit břicho. Co se týká těch sňatků, nevylučuji, že si nárokoval i takzvané právo první noci. Cizoložení s duchovním pastýřem nebylo považováno za nevěru a nevěsta zůstávala tím pádem ,svatou pannou‘. Mám vážné pochybnosti, i co se týká jeho protikladného charakteru, že by toho nevyužil – lépe řečeno — nezneužil.“

Vytvořili jsme si osobnost mistra Jana Husa, aby odpovídal „psychologii davu“ (Gustave Le Bon: Psychologie des foules, Paříž 1895), ovládaného šovinismem 19. a 20. století. V oficiálním podání připomíná asketického, vyzáblého, vykleštěného a fousatého náboženského fanatika. Vládnoucí třídy všech režimů 1918–1990 úzkostlivě dbaly o to, aby se na této legendě pokud možno nic  neměnilo. I když v praxi působil podstatně jinak než v teorii, nesnižuje to světovou úroveň jeho díla, které zanechal lidstvu jako odkaz národního písemnictví.

 


Reflex

 

© 2003 - 2009 www. prop. sk | Materiály z tejto stránky je možné kopírovať len s uvedením odkazu na túto stránku | When reproducing our materials in whole or in part, reference to prop.sk must be made.|