| Je možné, že se Rothschildové ispirovali ve hmyzí říši? |
Rubrika: bez prekladu 2008
Jediná záslužná věc, kterou kdy Rothschildové odkázali lidské společnosti, aneb jak se zrodila největší světová sbírka blech – lidských parazitů a cizopasníků?
Tato sbírka vznikla rukou amatéra, N.C.Rothschilda. Není to náhodná shoda jmen – je to týž Rothschild, který vynikl jako světový bankéř, jako zakládající člen dynastie, jejíž jméno je téměř synonymem pro světový kapitál.
Sbírku založil začátkem našeho století Nathaniel Charles Rothchild, který rád utíkal ze světa peněz a bankéřských machinací do světa motýlů – jedním slovem, byl v soukromí nadšeným entomologem. Ale záhy od krásných motýlů přešel k fádním blechám – jistě to byl krok, který mnozí jeho vrstevníci nechápali a považovali ho za výstřední vrtoch. Určitě v tom byl
kus vědeckého zájmu, kus touhy vyniknout na neoraném vědeckém poli – ale snad mu nekřivdíme domněnkou, že v tom byl i řádný kus obchodní vypočítavosti úspěšného podnikatele: Rothschild se začal zajímat o blechy v době, kdy byl odhalen přenos původce moru blechou morovou.
Začal od píky. Nathaniel Charles byl v entomologii stejně houževnatý jako ve finančním světě. Nejprve sbíral sám a údajně pro upevnění svého chatrného zdraví podnikal i dlouhé zahraniční cesty – za blechami. V roce 1903 podnikl cestu do Egypta a Súdánu. V blízkosti velkých pyramid u egyptské Gízy nalezl tehdy neznámý druh, který nazval na počest faraóna Cheopse jeho jménem. A tak přišla morová blecha ke svému vznešenému jménu Xenypsylla cheopis Rothchild. V článku, popisujícím nový druh, vyslovil Rothschild předpoklad, že jde možná o přenašeče moru. Ani netušil, jak dokonale se strefil do černého! Členové indické protimorové komise se rozhodli zjednat jasno v této otázce a k velkému překvapení zjistili,
že blechy z indických krys, které mylně považovali za lidské, jsou totožné s blechami, nalezenými v Egyptě.
Později Rothschild angažoval spolupracovníky, navázal styk s mnoha institucemi, a než se kdo nadál, byla tu sbírka celosvětového významu. Když ji v roce 1913 předával Britskému muzeu, obsahovala 1100 různých druhů a poddruhů blech. Rothschild na ní pamatoval
i ve své závěti: nadace deseti tisíci liber šterlinků byla určena pro opatrovníky kolekce a pro její další doplňování. Dnes sbírka obsahuje přes 52000 mikroskopických preparátů, v nichž je soustředěno 1600 z celosvětového počtu známých druhů.
Sbírka umožnila vypracovat velké množství vědeckých studií. Její souborné hodnocení postupně vychází v rozsáhlém díle „Katalog blech v Britském muzeu“, jehož šest velkých foliantů spatřilo světlo světa a sedmý je v přípravě. Jejich spoluautorkou je Miriam Rothschildová, pokračovatelka v dědově díle.
Sbírka je dnes uznávaným světovým srovnávacím standardem, jedinečnou a nesmírně cennou kolekcí, sloužící vědě a pomáhající i zdravotnické službě. Bez nadsázky ji můžeme označit
za jedinou záslužnou věc, kterou kdy Rothschildové odkázali lidské společnosti.
čerpáno z knihy:
Tajné stezky smrtonošů
Milan Daniel
|