Žaloba směřuje proti Maďarské národní bance, maďarské OTP Bank, rakouské bance Erste Group a MKB Bayerische Landesbank, respektive proti jejich právním předchůdcům. Banky se podle žalobců podílely na nacistickém vyhlazování Židů, byly jeho spolupachateli a podně-covateli při vyvlastňování účtů židovských obětí.
Dotyčné banky v Maďarsku se podle agentury MTI zatím odmítly k věci vyjádřit s poukazem na to, že žalobu dosud neobdržely.
Žalující, kteří se označují jako "bankami okradené oběti holokaustu", žalobu podali u severní-ho illinoiského obvodního soudu. Poukazují na to, že zmíněné banky si prý přivlastnily nejen částky z účtů židovských oběti holokaustu, ale i jejich šperky a umělecké předměty, které měly v bezpečnostních schránkách bankovních sejfů. Dožadují se odškodného dva miliony dolarů plus úroky z prodlení.
Jiná skupina zažalovala železnici
Letos v únoru podala jiná skupina potomků osob maďarského původu, které přežily holo-kaust, obdobnou žalobu na maďarskou železniční společnost MÁV kvůli údajnému podílu železnice na deportaci Židů do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim.
Skupina osob žijících většinou v USA nebo v Izraeli po devíti letech rešerší tvrdí, že maďar-ská železnice půjčovala nacistům vozy a přitom "velmi dobře věděla", že budou použity na transport 437 000 Židů do Osvětimi mezi březnem a říjnem 1944. Žádá proto kompenzaci 240 miliónů dolarů (asi 4,5 miliardy Kč).
Maďarský režim Miklóse Horthyho, který vedl Maďarsko až do října 1944, nebyl přes spoje-nectví s Německem nijak výrazně antisemitský a Židy na svém území dlouho nepronásledo-val. V druhé fázi války však na nátlak Německa, a zejména pak po německém obsazení země, nabralo pronásledování Židů značných rozměrů.
Celkem zahynulo na 550 000 maďarských Židů, většina z nich ve vyhlazovacích táborech jako byla Osvětim. Desítky tisíc Židů však zahynuly přímo v Maďarsku, a to při hromadných popravách zastřelením nebo během pochodů smrti.
