V pátek 25.9.2008 proběhl soud ve věci magazínu Poslední Generace. Dostal jste tři roky nepodmíněně. Co k tomu můžete říct?
Já jsem to od začátku považoval za lakmusový papírek toho, jestli si už dovolí dát nepodmíněné tresty za to, že někdo údajně řekl nebo napsal nějaký názor. To byla pochopitelně jen otázka času, než tato doba nastane. Jinak to samozřejmě byl klasický politický proces, takže fraška. Jednu věc je ale potřeba říct: Toto nebyl proces o Poslední generaci, ale o pomstě za poslední roky mých aktivit. Poslední generace byla jen záminka a k tomu dost slabá, ale když se lepší nenašla... Ještě bych ovšem uvedl pár věcí k tomu, jak všechno vlastně začalo.

Já jsem už někdy koncem roku 2003 měl informace, že policie ví, kdo vydává PG, ale v té době to nikoho nezajímalo. To teprve tehdy, kdy začala vznikat objednávka na mou likvidaci a někoho napadlo, že by se to dalo spojit se mnou. Pak mě v květnu 2005 sebrali pánové z UOOZ a šel jsem rovnou na vazbu. Důvodem byla údajná „možnost ovlivňování svědků“. Přitom kolega Budík, který se přiznal, na vazbu nešel.

Takže si to vezměte: oba jsme obviněni z naprosto stejné věci a já svědky ovlivňovat můžu, ale Budík je zřejmě ovlivňovat nemůže. Další věcí je, že žádní svědci tehdy neexistovali a neexistují dodnes. Na vazbě jsem byl 3 měsíce a po dvou a půl měsících udělali formální výslechy tří lidí, na které byl v této souvislosti vydán příkaz k domovní prohlídce (která ale nikdy nebyla provedena) spolu s námi, protože si nemohli dovolit držet mě tam až do konce kvůli ovlivňování svědků a přitom nikoho ani nevyslechnout. Takže proběhly alespoň tyto formální výslechy na poslední chvíli. To jen tak pro ilustraci, aby bylo jasné, že to od začátku bylo vykonstruované vůči mé osobě a že je žádný Budík, který se k vydávání přiznal, a konec konců ani samotný časopis nezajímal.

Jak probíhala vazba?
Byla to určitě zajímavá a rozhodně ne špatná zkušenost. Jak napsal Krejčíř (jehož knihy jsem četl právě tam): Vazba každého posílí, pokud netrvá moc dlouho. I když jsem tam zažil i lidi, které zlomila... Víte, oni vás můžou zavřít fyzicky. To je ale jen fyzické omezení, otázka nějakého osobního nepohodlí. Duchovní svobodu, tu vám nikdo vzít nemůže. Pokud samozřejmě nějakou vůbec máte už tam venku.

Co na vazbě bylo nejhorší?
Asi nedostatek pohybu a pobytu ve venkovním prostředí. Já jsem zvyklý hodně cestovat, jít někam do přírody a podobně. Na vazbě jste 23 hodin na cele 3 x 6 metrů a hodinu na vycházce v kotci stejných rozměrů s jediným rozdílem, že nahoře není strop. Nenapadá mě ale nic, co by mi nějak extrémně vadilo. Jsou to spíš drobnosti. Paradox je, že na vazbě jste z pohledu práva nevinný, ale ta omezení jsou mnohem větší než u odsouzených. Televize nebo jakákoliv zábava či práce, to tam absolutně neexistuje.

Také jsem po pobytu na vazbě přesvědčený, že takových 30 % lidí je tam neoprávněně a z nich určitě nejméně polovinu odsoudí, takže zhruba 10-15 % odsouzených je nevinných. To neříkám v návaznosti na můj soud, ale jako obecný fakt. Některé případy, co jsem tam zažil, byly úplně neskutečné.

Zpět k soudu. Jak tedy probíhal?
Od začátku bylo jasné, že ty rozsudky jsou napsané už dávno dopředu a soud má za úkol je jen přečíst, a to okamžitě. Například jsme navrhovali výslechy svědků společně se státním zástupcem. Advokát říkal, že za svou praxi ještě nezažil, aby soud zamítl něco, co navrhuje obhajoba i obžaloba. Tady se to samozřejmě zamítlo. Prostě se to za žádnou cenu nesmělo odročit. Jde samozřejmě i o popření principů římského práva – vy chcete vyslechnout nějaké svědky a soud rozhoduje o tom, jestli je připustí: jak se potom máte obhajovat?

Tři roky za časopis, který vám ani nedokážou, to je výsměch. V Brně ožralý městský policajt mimo službu zastřelil brokovnicí člověka a dostal za to rok. Co to znamená? Že pro systém je napsání nepohodlného názoru třikrát nebezpečnější, než když někoho zabijete.

Jedna věc je jasná. Už jsem to říkal a budu to říkat pořád: Byl to politický, uměle vykonstruovaný proces s jediným cílem, pomstít se mi jako politicky nepohodlné osobě a zároveň mě odstranit. Ten soud byl absolutně nelegitimní a z tohoto pohledu je mi jedno, jestli mě odsoudili na 3 roky, na dvacet nebo na stonásobné doživotí. Výsledek takového absurdního divadla nikdy neuznám a nebudu akceptovat.

Údajně tam bylo i nějaké propadnutí věcí?
Ano, propadly tam nějaké věci, z nichž ale nejcennější byl deset let starý počítač. Dále propadly položky typu školní sešit A5, použité poštovní poukázky apod. Nicméně pokud tento stát potřebuje můj sešit A5, tak já mu ho s radostí přenechám.

Jak probíhalo dokazování?
V podstatě nijak. Dva znalci tam shrnuli své tzv. „posudky“. Přitom nebyli schopní kloudně odpovědět na jedinou otázku obhajoby. Například v obžalobě stálo, že PG hostovala na webu Národně vzdělávacího institutu, kde ale nikdy nebyla. Znalec na kybernetiku nedokázal odpovědět na otázku, jestli tam byla nebo ne a soudkyně se divila, jak si vůbec dovolujeme se na to ptát. Když jsme to odůvodnili, odpověď byla „hmmm“ a jelo se dál. Nebo znalkyně na stylistiku a gramatiku. Ta například označila texty, které jsem podle ní „jednoznačně psal já“. Šlo například o článek „Organizace NSDAP/AO“ nebo tak nějak. Já jsem si to před chvílí našel na internetu a je to překlad části tohoto textu http://www.zensurfrei.org/the-fight-goes-on.htm. Jak jsem tedy mohl být „jednoznačným autorem“ něčeho, co už deset let visí na webu v angličtině?

Včera jsem na nějaké diskusi viděl celkem trefnou poznámku. V 50. letech to z vás komunisti vymlátili a člověk se sám přiznal. Dneska se to už dělá v rukavičkách. Znalec na objednávku napíše předem zadaný posudek, soudce ho schválí a věc je uzavřená.

Ještě se vrátím k té vazbě. Byl tam člověk obviněný z nějakého žhářství ve spolupachatelství. Říkal, že ráno u něj zazvonila policie s tím, ať jim dá oblečení, které měl předchozí večer na sobě. Tak jim dal nějaké úplně nové oblečení, které koupil asi týden před tím a ještě ho na sobě nikdy neměl. Policie to odeslala na „znalecké posouzení“ a světe div se – na tom úplně novém, nikdy nepoužitém oblečení byly samozřejmě nalezeny stopy benzínu, které tam na objednávku policie být nalezeny měly a musely. Takhle se u nás soudí na základě „znaleckých posudků“. V televizi jsem pak viděl, že dostal asi pět let.

Dneska je situace taková, že proti vám není jediný důkaz a oni vás odsoudí na základě nějakého posudku, tedy de facto na základě toho, že o vás někdo druhý něco prohlásí. Přitom ten znalec si může napsat co chce a je úplně nepostižitelný – to byste mu museli prokázat úmyslně, opakuji úmyslně nepravdivý posudek, což mu pochopitelně nikdy nikdo nedokáže. To je strašně nebezpečný precedens. Přijde doba, kdy se utahování šroubů ze strany systému bude dotýkat každého konkrétního jednotlivce, a nebude to dlouho trvat. Pak se ovce možná probudí a ozvou, jenže to už bude pozdě.

A další důkazy?
Žádné nebyly. Byl jsem obžalován, že jsem v průběhu roku 2004 byl šéfredaktor PG a přispíval články. To „dokazovali“ jen výše zmíněnými „posudky“. Dále jsem byl obžalován, že jsem „zajišťoval přípravu a výrobu tří čísel tohoto časopisu s následnou distribucí“. To už ale nijak nedokazovali a ani se to dokazovat nesnažili, soud to prostě jen konstatoval jako fakt. Ona v podstatě ani nebyla naplněna skutková podstata „podpory a propagace hnutí“, ze které jsme byli obžalováni. Opět – nikdo nedokazoval ani se nesnažil dokazovat, že jsme podporovali nějaké hnutí a jaké. Naše soudy jsou evidentně nezávislé – nezávislé na zákonech.

Co říkáte na tvrzení obžaloby, že šlo o propagaci nacismu, že je to společensky nebezpečné a tak dál?
Podívejte se, ty časopisy jsou na netu pořád ke stažení, tak ať si to každý přečte a udělá si názor sám. Vám se líbí, že někdo bude rozhodovat o tom, co smíte nebo nesmíte číst? Když v USA demonstruje Ku Klux Klan, tak tam je protidemonstrace, ale stojí tam černoši a říkají, že s tím souhlasí, že to je správné, že KKK má právo vyjádřit svůj názor. Totalitní sevření Evropy sionistickým hadem je v tomto případě mnohem silnější, než tomu je v USA. Aspoň prozatím, než tam vymyslí třeba další 11. září.
Pokud jde o toho státního zástupce, sám jsem slyšel, jak mu tam novinář nadiktoval, co má říct a přesně ta samá slova jsem si přečetl dnes v novinách. Samozřejmě i spoustu dalších blábolů o tom, jak se Budík omluvil, což je naprostá lež a tak dál. K dokonalosti chyběla snad už jen petice dělníků z ČKD, požadující popravu třídního nepřítele.

Jak budete dál postupovat?
Na místě jsme se odvolali a uvidíme, jaký bude průběh u kraje. Musíme ale vycházet z toho, že se jedná o politický proces na objednávku a tam platí zvláštní pravidla. Jak mi včera napsal jeden advokát: „Problém je, že oni tyhle případy dávají lidem, na které něco mají a musí soudit tak, jak jim to nařídí.“ To je i případ bolševičky Doubkové. Zajímalo by mě, kolik lidí za minulého režimu odsoudila pro „nepřátelský postoj k socialistickému zřízení“. Snad nejúžasnější byl její výrok, že „samozřejmě platí svoboda slova, ale nesmí být v rozporu se zákony“. Jinak řečeno můžete říkat jen to, co my sami určíme a uznáme za vhodné. Je to podobné, jako někoho zavřít do místnosti dvakrát dva metry a tvrdit, že má svobodu pohybu. Platí to, co říká jeden kamarád: V ČR je zaručená svoboda projevu, ale už ne svoboda po projevu.
Pochopitelně jsou ještě nějaké právní možnosti a mám připravené nějaké věci, ale to teď z taktických důvodů nemůžu prozrazovat.

Po uplynutí poloviny trestu by se dalo požádat o propuštění, nebo ne?
To je v tomto případě pouze iluzorní představa. Na půlku se pouští pouze za banality typu krádež, loupežné přepadení nebo vražda, ne za politickou nepohodlnost.

Uvažujete o možnosti požádat o milost?
Nevidím důvod, proč tento systém o něco žádat. Já si před židem na kolena nikdy nekleknu.

Volná slova na závěr pro vás.
Děkuji všem za vyjádřenou podporu, hlavně e-mailů přišlo hodně. Tenhle systém nechápe jednu věc: pravda, odpor vůči totalitním praktikám ani víra se do vězení zavřít nedá. Přeji všem, aby se jim podobné problémy vyhýbaly a pokud se jim už nevyhnou, aby se nenechali zlomit. New World Order klepe na dveře a pokud proti němu nebudeme bojovat my, i za cenu obětí, tak nikdo jiný to za nás neudělá.

Z internetu